Média jsou součástí mého života takřka bezmála 20 let. Kvůli ostrovské kabelové televizi jsem opustil perspektivní kariéru projektanta a dětská média se stala neoddělitelnou součástí ostrovského dětského a filmového festivalu Oty Hofmana. Média jsme se svými spolupracovníky vždy vnímali jako fenomén, který vedle všeho pozitivního přináší také rizika a úskalí. Proto jsme se poměrně záhy začali věnovat také mediální gramotnosti a věříme, že jsme jistým dílem přispěli k jejímu zavedení do školských osnov. Níže uvedený článek v převážné části pochází z roku 2006 a byl publikován před již zmíněných Dětským filmovým a televizním festivalem v Ostrově. Věřím, že tyto aktivity v Ostrově nejsou dávnou minulostí, ale zajímavou budoucností…

Jedním z tradičních témat Dětského filmového a televizního festivalu Oty Hofmana v Ostrově je tzv. mediální výchova. Dětská média jsou součástí festivalu řadu let a zejména ve dvou posledních je kladen důraz nejen na technickou zručnost, ale zejména na schopnost dětí naučit se médiím rozumět a nenechat se manipulovat.

Média totiž disponují účinnými prostředky komunikační strategie, jejichž cílem je bavit, upoutat, informovat  a zejména pak zvýšit sledovanost zpravodajství, prodejnost tisku poslechovost rádia nebo návštěvnost internetových stránek. Tyto cíle nejsou vedeny snahou o maximální a objektivní informovanost občanů, ale snahou o maximalizaci zisku. Nejvýraznější je to tam, kde média drží soukromý kapitál a zisk je prvořadým cílem tohoto podnikání.

Jedinou obranou proti manipulaci je znalost alespoň základních manipulačních technik. Málokdy média zveřejní vyloženou lež. Často však informace podávají vytržené z kontextu, neúplné nebo nepřesné. Typickou formou manipulace je stříhání odpovědí dotazovaných v televizním zpravodajství. Všímejte si odpovědí, které nekončí tzv. do tečky nebo blikání v obrazu v průběhu odpovědí. V tisku se manipuluje nejčastěji ve formulaci a velikosti titulků. Nadpis článku často nekoresponduje s jeho skutečným obsahem. Celkově bezvýznamný, ale nějakého důvodu preferovaný článek se dá „vypíchnout“ tím, že se umístí na takové místo stránky, kam padne první pohled čtenáře. Informace, které vydavatel potřebuje zdůraznit, se tisknou na titulní straně, stejně jako v televizním zpravodajství se tyto zprávy zařazují na začátek vysílání. Manipulace v rozhlase se provádí například doslovným opakování zpráv během dne nebo zesilováním zvuku na začátku reklamního bloku, což známe také z televize. Média takto vytvářejí zkreslený pohled na svět a drží se pravidla „čím větší vzdálenost, tím větší katastrofa“. Divák, čtenář nebo posluchač se tak cítí ohrožen nepřátelsky se projevujícím světem. Zprávy o zvířátkách, ze sporu a nakonec i reklama je uvolňujícím přechodem z frustrace do úlevy.

Manipulační techniky jsou daleko rozsáhlejší, než jsem naznačil v tomto článku. Proto jsme se tomuto tématu v Domu kultury Ostrov ve spolupráci s výzkumným ústavem pedagogickým v Praze a Vyšší odbornou školou žurnalistiky několik let věnovali. Opakovaně jsme organizovali besedy pro žáky středních škol v Ostrově, Karlových Varech, Sokolově a Chebu. Kromě žáků a moderátora se besed zúčastnili také zástupci médií a politiků.

V současné době jme svědky neustálého rozvoje nejrůznějších komunikačních technologií a dalších nových médií. Jejich rozvoj otevírá stále větší prostor pro šíření takřka nekonečného množství informací. To je dle mého názoru akutní důvod pro řádnou výuku mediální výchovy, jejím cílem není proti médiím bojovat. Jde o to naučit se jim rozumět, umět si vybrat a naučit se je využívat pro vlastní potřebu a nenechat se pohltit jejich bezbřehou nabídkou.

Ing. Marek Poledníček
Ředitel DK Ostrov (2005-2012)
Člen rady pro rozhlasové a televizní vysílání (2015)